Měsíční ekonomický přehled: Červenec

03. srpen 2018

Stejně jako nás nepřestává překvapovat mistrovství světa ve fotbale – z něhož už vypadla spousta favoritů, včetně Německa, Argentiny, Portugalska a Španělska –, překvapuje nás i výkonnost finančních trhů na konci prvního pololetí tohoto roku. Je to odraz rostoucího hospodářského napětí, stoupajících cen ropy, rozdílných měnových politik a posilování dolaru. 

Velké překvapení dosavadních měsíců letošního roku – silnější americký dolar – je klíčové, protože má dopad na likviditu trhu. Posílení dolaru má několik důvodů. Především rozdíly mezi měnovou politikou americké centrální banky (Fed) a měnovými politikami dalších centrálních bank, kdy Fed pokračuje v procesu normalizace měnové politiky. Již 7krát zvýšila své klíčové sazby – včetně červnového zvýšení o 25 bazických bodů – a plánuje pro tento rok ještě dvě další zvýšení, protože ekonomický růst ve Spojených státech je silný a inflace stoupá. Zadruhé v Evropě ECB oznámila, že na konci roku přestane nakupovat dluhopisy a nezačne se zvyšováním svých základních úrokových sazeb do léta 2019. Na tomto pozadí rozdílných měnových politik udržují Švýcarská národní banka a Bank of Japan své vstřícné měnové politiky. Kromě toho se rozvaha americké centrální banky snižuje, a to v době, kdy plán daňové obnovy Donalda Trumpa tlačí nahoru deficity a následně i požadavek na financování. Konečně zvýšené ekonomické napětí mezi Čínou a Spojenými státy by mohlo mít dopad na mezinárodní obchod, a tedy i poptávku po dolarech. 

Tento scénář v podobě posilování dolaru a rostoucího hospodářského napětí zatěžuje trhy, zejména rozvíjející se trhy s aktivy a komoditami. Prvně zmíněné čelí vysokému tlaku, zejména měny zadlužených zemí, které jsou vysoce závislé na financování dolarem, jako je Turecko, Indie, Indonésie, Jižní Afrika a Brazílie. Údaje zveřejněné Bankou pro mezinárodní vypořádání (BIS) potvrzují, že mezinárodní úvěry v dolarech v posledních letech rostly až příliš rychle, přičemž mezi největší vypůjčovatele patří rozvíjející se trhy. 

Ačkoliv se protekcionistické hrozby dají jen obtížně kvantifikovat, mohly by mít v konečném důsledku dopad na korporátní důvěru a vyhlídky růstu. Kromě toho je mnoho společností v procesu přehodnocování své strategie, jako například společnost Harley Davidson, která právě oznámila, že svou výrobu přesune mimo Spojené státy, aby se vyhnula evropským clům. Další země, jako je Austrálie, by mohly využít napětí mezi Spojenými státy a Čínou k posílení svých bilaterálních vztahů. 

Příkladem hry s nulovým součtem, popisované v rámci teorie her, je ve fotbale zkouška v podobě střely na bránu: úkolem střelce je maximalizovat jeho šanci na vstřelení gólů, zatímco úkolem brankáře je ji minimalizovat. Ekonomie nicméně nemusí být nutně hrou s nulovým součtem a konečný výsledek obchodní strategie nespolupráce bude záviset na reakcích protihráče, přičemž hospodářská válka může vést k vygenerování ztráty hodnoty pro všechny zapojené strany. Řečeno jazykem ekonomie, protekcionismus je riskantní hra, která nemusí mít vždycky vítěze. 

Americký prezident oznámil, že nepodepíše novou obchodní dohodu NAFTA s Kanadou a Mexikem před průběžnými (midterm) volbami. Konec hry je pro Donalda Trumpa už možná v dohledu: hospodářský nacionalismus sice možná vedl ke zvýšení jeho popularity, ale oznámením, jako je to, které učinila společnost Harley-Davidson, jsou v naprostém rozporu s prezidentovým původním cílem vytvořit v USA pracovní místa. Čína ještě neřekla své poslední slovo a není vůbec jisté, že tato obchodní válka se bude pro USA vyvíjet pozitivně. Koneckonců protekcionismus je víc než pravděpodobně hrou „lose-lose“… 

Video